Doporučujeme
Terezie z Lisieux (1873–1897)
Slovíčko, milý úsměv, často stačí, aby smutná duše okřála. Ale naprosto nechci pěstovat lásku pro dosažení tohoto cíle. Vím, že brzy bych zmalomyslněla. Slovo, které řeknu s nejlepším úmyslem, bude, možná, vykládáno docela opačně. Proto, abych neztrácela čas, chci být milá ke všem (a zejména k sestrám nejméně milým), abych potěšila Ježíše. (As 237)
P. Vojtěch Kodet, O.Carm.
Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem k Otci přislíbil Pán Ježíš svým učedníkům: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ (Mt 28,20).
Jsem půvabná, láskyhodná a úctyhodná
Podobně jako můžeme rozjímat o vlastní slabosti, porušenosti a hříšnosti – dostatek látky k tomu skýtá náš každodenní život, můžeme také ve víře rozjímat o kráse milosti, která byla vylita do našich srdcí. Obojí je pravda.
Adrienne von Speyr (1902–1967)
Pozorovala jsem Tvá díla: měla jsem žízeň a Ty jsi mi dal najíst. Můj údiv rostl. Měla jsem hlad a Ty jsi mi podal vodu. Mé mudrlantství se nadmulo. Mrzla jsem a Ty jsi mi poslal ochlazení. Rozhorlila jsem se, chtěla jsem Tě poučit, stále víc jsem se rozpalovala, a Ty jsi mě zabalil do dek.
Chci vám říci cosi snadno srozumitelného, něco, co jste často sami prožili, pokud se nemýlím: Půst dodává modlitbě důvěru a rozohňuje ji... Modlitba vyprosí sílu k postu a půst získá milost k modlitbě. Půst posiluje modlitbu, modlitba posiluje půst a přednáší jej před Boží tvář. (Sv. Bernard)
Terezie z Avily (1515–1582)
Nesmíte si myslet, sestry, že ty účinky, o nichž jsem mluvila (1), jsou stále stejně silné.
Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846–1878)
Pane, má země je suchá a spálená,
pošli mi vláhu!
Aktivní přijetí pasivní noci
V souladu s důležitou zásadou Janovy spirituality, a sice že v duchovním životě je třeba spolupracovat s Boží milostí, nás tento zkušený duchovní vůdce vede k tomu, abychom – z našeho pohledu – pasivní noc, noc, do níž nás uvádí Bůh sám, přijali a prožili aktivně.
Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)
Na světě neexistuje krásnější a úžasnější způsob života než stálý rozhovor s Bohem; pochopit to mohou jen ti, kdo ho praktikují a okoušejí.
Marie Petyt (1623–1677)
Někdy jsem pociťovala nejkrajnější tíseň, sklíčenost, žal a tíhu na duchu, takže se mi svět jevil nadmíru tísnivým, jako by byla má duše sevřena mezi dvěma mlýnskými kameny, nebo visela mezi nebem i zemí probodena meči, bez opory nahoře či dole, tzn. ani v Bohu ani v lidech...
Maria-Eugen od Dítěte Ježíše (Grialou) OCD (1894–1967)
Když vstoupíme do kontaktu s Bohem (1), když je nastoleno spojení s Ním, pak probíhá skutečný rozhovor, skutečné sdílení. Bůh je oceán, Bůh je oheň, Bůh je pramen živé vody. Ano, Bůh je vše. A pokaždé, když se spojíme s Bohem, dotýkáme se tohoto oceánu, tohoto plamene, tohoto ohně. A proto z Něho čerpáme Jeho božství, proto může dojít k rozmnožení naší účasti na božském životě, tedy k rozmnožení Jeho milosti v nás.