Doporučujeme
Bratři karmelitáni v Kostelním Vydří Vás srdečně zvou na slavnostní otevření Svaté brány pro získání plnomocných odpustků v pátek 18. prosince 2015 v 18 hodin.
Václav Renč (*28. 11. 1911 – 30. 4. 1973)
28. listopadu si připomeneme 104. výročí narození Václava Renče, básníka, autora křesťanské duchovní poezie, dramatika a překladatele. Při této příležitosti vám předkládáme jednu z jeho básní.
Živé Boží slovo: Zjevení Janovo 1,7b
„Uzří ho každé oko.“
Každé oko ho uvidí, když přijde tímto způsobem, viditelný pro všechny. Nikdo se nebude moci odvrátit. Oko, které by se pokoušelo hledět jinam, se stejně všude setká s Pánem. V tom se odlišuje příchod v evangeliu, vykoupení na kříži, příchod ve Zjevení Janově a příchod k poslednímu soudu.
Rafael od svatého Josefa (Josef Kalinowski / 1835–1907)
K památce všech zemřelých karmelitánského řádu (15. 11.)
Členové karmelského třetího řádu ať se snaží ztělesňovat v sobě karmelitánské povolání, vyložené v této řeholi. Ať podniknou krátkou a jedinou pouť pozemského života jako obec těch, jejichž vlast je v nebi, a s pomocí svatých se snaží obsáhnout všechny rozměry Kristovy lásky, přesahující všechno poznání.
K svátku všech svatých karmelitánského řádu (14. 11.)
Edita [Steinová] byla pevně zakotvena na zemi, avšak svůj pohled upírala k nebi. Ve společenství svatých viděla obraz sjednocení, ke kterému dojde na konci času, až Královna nebe ohlásí, že Židé a s nimi i všichni ostatní došli spásy:
Terezie z Lisieux (1873–1897)
Korespondence Terezie z Lisieux čítá 266 dopisů a nalezených lístků, z nichž je dochováno 227, psaných vlastnoručně. Sotva dvacet let dělí první neobratný lístek malé holčičky od posledního patetického dopisu, který napsala světice na svém úmrtním lůžku.
„Můj Bože, prosím, splať dluh, jaký mám vůči duším v očistci, ale učiň to svým božským způsobem a nekonečně lépe, než kdybych se za zemřelé modlila já.“
(sv. Terezie od Dítěte Ježíše)
Anděla Janoušková (1921–1999)
Marie Petyt (1623–1677)
My lidé jsme bytostmi, které si nevystačí samy, které nikdy nejsou ,hotovy‘ a samy se ani nedokáží rozvinout do podoby završeného nejvyššího cíle. Vždy potřebujeme a znamenáme víc, než si sami můžeme dát.
22. října si spolu s celou církví připomínáme svatého Jana Pavla II. (*1920, pontifikát 1978–2005). Pastýře, který s obrovským nasazením pečoval o univerzální církev. A zároveň pastýře, který s nemenším nasazením – postupně jako farář, krakovský arcibiskup i papež – osobně, konkrétně a s velkou něhou doprovázel jednotlivce.