KARMEL

Věčný Boží Syn, který mě nekonečným způsobem přesahuje, mě chtěl milovat i lidským srdcem. Jeho lidské city se stávají svátostí nekonečné a definitivní lásky. Jeho srdce tedy není nějakým fyzickým symbolem, který vyjadřuje jen duchovní skutečnost nebo skutečnost oddělenou od hmoty. Pohledem upřeným na Pánovo Srdce nazíráme fyzickou realitu, jeho lidské tělo, které umožňuje, že Kristu jsou vlastní lidské emoce a pocity tak jako nám…
Proto, když vstupujeme do Kristova Srdce, cítíme, že jsme milováni lidským srdcem, plným náklonnosti a citů, jako jsou ta naše. (…) A právě v jeho lidské lásce, a ne mimo ni, nacházíme jeho božskou lásku – nacházíme nekonečno v konečnu.

(papež František, encyklika Dilexit nos, odst. 60.67; 2024)