Stalo se. Oheň opět pronikl Zemi. (…) Bez otřesů a hřmění vše ozářil plamen zevnitř. Od jádra toho nejmenšího atomu až po sílu těch nejobecnějších zákonů prostoupil tak přirozeně, jednotlivě i jako celek, každý prvek, každý zdroj, každý článek našeho Kosmu, že by se mohlo zdát, jako by se vznítil samovolně. (…)
Zdánlivě nic se nepohnulo pod tou nevýslovnou proměnou. A přece se vesmír při styku s podstatným Slovem tajemně a skutečně stal Tělem jako nesmírná Hostie. Skrze tvé Vtělení, můj Bože, je nyní vtělena Veškerá hmota. (…)
Dej, Pane, aby tvé sestoupení pod univerzálními způsoby nebylo ode mě jen hýčkáno a opatrováno jako plod filozofických spekulací, ale aby se stalo skutečnou Přítomností.
(Pierre Teilhard de Chardin SJ /1881–1955/, úryvek z textu Mše nad světem; citováno podle knihy Pierre Teilhard de Chardin, Srdce hmoty, Malvern 2024)