Rozhodni se, že už nebudeš řešit otázky typu „a co když…“. Tento způsob dívání se dopředu odporuje selskému rozumu i víře. Tvé nekonečné bloudění v kruhu („Co když“, „Bude to tak či onak?“ atd.) je jen snaha vyhnout se bolesti. A jak nás učí Kristův kříž, není to ten nejlepší způsob, jak nakládat s bolestí. Utrpení je třeba přijmout, překročit, využít k dobrému.
Přijde mi, že když propadneme přílišnému hledění do budoucnosti a pak propadáme sklíčenosti, bývá to známkou toho, že se příliš soustředíme na sebe. Pravá milost spočívá v tom, že zapomeneme na sebe. A k tomu nám pomáhá žití v přítomném okamžiku, jež nám dodává sílu a odvahu dobře reagovat.
(Mary David Totah, OSB /1957–2017/, Radost z Boha)